Atletika je o překonávání vlastních limitů, a já při focení překonávala limity vlastní. V první hodině mi přestalo fungovat automatické ostření, takže jsem musela všechno fotit (ostřit) manuálně, což bylo opravdu náročné. Musela jsem se spolehnout na svůj instinkt a zkušenosti. I když jsem fotila v rámci praxe, nebyla šance na opravné druhé focení.

Navíc jsem byla hodně dezorientovaná na dráze – více závodů probíhalo současně a já se pořád ztrácela, ale i tak se mi podařilo zachytit některé silné momenty. Fotky z této akce jsou tak trochu o tom, jak sportovní fotografie dokáže zachytit kouzlo i v těch nejrychlejších momentech.